|
|
Sympatie české veřejnosti k některým zemím – listopad/prosinec 2021
Hanzlová, Radka
V rámci šetření realizovaného v listopadu a prosinci 2021 předložilo CVVM svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“. Nejvíce sympatií získalo Slovensko, stejně jako v minulých letech. Na druhém místě je Rakousko, následované Francií, Velkou Británií a Maďarskem. Na konci žebříčku se umístily Turecko, Rusko a Čína.
|
|
|
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
|
|
|
Teorie mravních citů a odkaz Adama Smithe v současné filosofii
BUKÁČKOVÁ, Tereza
Tato práce se zabývá teorií mravních citů, tak jak je vyjádřena v díle Adama Smithe. Práce reflektuje odkaz Adama Smithe i osvícenského sentimentalismu jako celku v současné filosofické a společenskovědní oblasti. Proto se práce věnuje mylným interpretacím Smithova díla, jeho ekonomickému dědictví s důrazem na Hayekovo rozvinutí teorie spontánního řádu (jež má základ v pojmu "neviditelné ruky") a dále také jeho odkazu v politické filosofii. Zde práce představuje zejména debatu o reflektivní autonomii klíčovou pro vymezení principiálních rysů sporu mezi racionalistickým a sentimentalistickým pojetím vzniku morálky a snaží se obhájit význam sentimentalistických tvrzení v dnešní společnosti. Cílem práce je přesvědčit čtenáře, že aspekty naší mysli, které teorie mravních citů a sentimentalismus zdůrazňuje a které jsou v dnešním světě spíše přehlíženy či devalvovány, jsou ve veřejné debatě zcela nezbytné.
|
|
| |
|
|
Etika a ekonomie
Tůmová, Jana ; Mlčoch, Lubomír (vedoucí práce) ; Zelený, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Etika a ekonomie pojednává o dvou dílech otce zakladatele eko- nomické vědy Adama Smithe: Bohatství národů a Teorie mravních citů. Zkoumání ekonomie a etiky se v současné době zdá velmi vzdálené, avšak nebylo tomu tak pokaždé. Adam Smith dokázal oba obory představit takovým způsobem, že ukazují jejich vzájemnou provázanost. Sympatie jako vrozený lidský cit je základem pro mravní soud, kterým schvalu- jeme nebo neschvalujeme jednání druhých. Sami se snažíme, aby soudy ostatních nad naším jednáním byly co nejpříznivější, proto dodržujeme jistá obecná pravidla. Jen pod podmínkou jejich dodržování a při respektování spravedlnosti může fun- govat ekonomická aktivita. V opačném případě, například při nedostatku důvěry, by se lidská společnost rozpadla na prach.
|
|
| |
host ::
RSS.